Nydek (NS.: Nydek) - rozlehlá vesnice na západě. na úpatí hraničního pásu, nachází se v doi. (->) Głuchówka a její přítoky: Strzelma a Górski Potok. Počítá to cca. 48 km2 oblasti i 2,2 tisíc. obyvatelé. Jeho oblast zasahuje do hraničního hřebene přes značný prostor od Ostry přes Velkou Británii. Czantoria a Spojené království. Soszów ve Velké Británii. Kužel. Na polské straně hraničí s Lesznou Górnou, Ustroń a Visla, a na české straně - s Vendrynií, Bystrzyca, Gródek a Nawsiem. Skládá se z několika částí: centrum, zvané "pole" (na soutoku výše zmíněného. proudy), Nyní Osada (nebo: Nowosady) u pd. na úpatí Ostry, Bolest hlavy v doi. Głuchówki, Střílejte doi. Strzelmej a hory dolů. Horský potok.

Obec byla založena jako součást knížecí kolonizace: v polovině. XV w. Kníže Przemysław II daroval půdu v ​​doi. Głuchówki muži jménem Nidek, který tam založil farmu. První písemná zmínka o Nydkovi pochází z 1456 r. W 1502 r. Nidkové prodali vesnici známému šlechtickému rodu Czelówů z Czechowic. Dcera Achace Chela, Katarzyna, Nydek přivedl svou manželku provdanou za sv. 1591 r. Jan Goczałkowski. Na počátku 18. století. Byla založena Nowa Osada, a v letech 1749-1777 sídliště v údolích Głuchówky, Strzelma a Górski Potok. W 1792 r. Rodina Goczałkowski prodala vesnici Komorze Cieszyńska, který okamžitě rozdělil farmu.

W 2 polovina. XVIII š. na hranici Nydek, V Leszna Górna a Ustroń byly objeveny docela bohaté, ložiska rud mělce pod povrchem, obsahující cca. 15% žehlička. Na základě této rudy byla vytvořena, jako první z 6 malé ocelárny, ocelárny v Ustroni (1772), a poslední z nich - Trzyniecká ocelárna (1839). Mimo 18 lokalita, dodávka rudy do Třince, Nydek pokryl více než polovinu poptávky; např. w 1843 r. zde vytěženo 1465 t. rudý. Poskytl také velký podíl dřevěného uhlí, vypalováno v mnoha uhelných mlýnech z místních buků. Těžba rudy způsobila devastaci půdy. Předtím to bylo obzvláště akutní 1848 r., když byli rolníci nuceni, sami při konání nevolnictví, zadarmo vykopali svá pole. Současně však došlo k rychlému demografickému vývoji venkova: v letech 1851-1869 počet obyvatel Nydek se zvýšil z 1009 dělat 1567.

Když cca. 1865 r. K tavení železa v Třinci se používalo černé uhlí a koks, rašeliniště již není vhodné k nabíjení, nadbytečné se stalo také dřevěné uhlí. Většina rudných horníků a uhlířů se přidala k personálu třinecké ocelárny. Tento vztah a odborné vzdělávání Nydczianů vyústily v rychlejší, než v jiných beskydských vesnicích, pokrok civilizace, zejména v oblasti zemědělské mechanizace. Ekonomická krize meziválečných let zase způsobila v Nydku mnoho nezaměstnaných. Pocházel z nich slavný nydekský „szwercyrze“ (pašeráky), pronásledování celých stád skotu z Polska do Československa, koně a prasata, a na druhé straně nesoucí tuny průmyslového zboží, většinou boty.

V meziválečném období se Nydek proslavil jako jedno z nejvýznamnějších lyžařských středisek v Beskydech. W 1932 r. z iniciativy lyžařských nadšenců z polského sportovního klubu „Groń“ Bystrzyca v kurzu 5 měsíce zde byly postaveny, pro tehdejší podmínky, skokanský můstek „Na Kąty“ dolů. Horský potok (skákat výše 50 m). Jeho designér byl stavitelem Zakopaneho „Krokiew“, Kpt. Roman Loteczko, a první skoky provedl tehdy nejslavnější polský lyžař, Bronisław česky. Do začátku padesátých let 20. století hostil velmi oblíbené soutěže, ve kterém závodili téměř všichni přední polští a českoslovenští závodníci té doby. Později se skok stal majetkem sportovního klubu třinecké ocelárny, který ji zvětšil a přestavěl. Jeho držitel rekordu (70 m) je olympijský vítěz Československa Jerzy Raśka. Vedle byly postaveny dvě menší budovy (30 já 40 m), krytu igelitem.

Nejvýznamnější památkou Nydek je dřevěný kostel, postavený protestanty v r 1576 r., hlavně díky úsilí tehdejšího starosty Walenty Rykały. W 1654 r. přešlo do rukou katolíků. Protestanti později drželi své služby u velkého kamene v osadě Zakamień (19C) ve Strzelmě. Při následných renovacích (1789,1894 já 1910) kostel byl znetvořen, m.in. místo šindele bylo zabedněno a pokryto azbestem. Ve vyšších osadách se dochovalo mnoho příkladů starých obytných budov, již využíván hlavně k rekreačním účelům, tzv. zde "vicindziorz".

V Nydku "na Dziołek" (poblíž Miąszy) Ewa Milerska se narodila (1915—1985), a „na Farka“ - Aniela Kupcowa (ur. 1920), oba patřili k nejvýznamnějším beskydským lidovým básníkům.

pošta. Restaurace v centru: "Nydeczanka", Pánové „Pod Lipami“ (nebo „At Heczki“), „Myslivna“. Bar, pekařství. Autobusová doprava ĆSAD s Bystrzycou a Třincem, a také s dalšími „okresy“ Nydek: Hluchý, Střílejte a nahoru.