KOSZARAWA - je největším pravobřežním přítokem Soly * se zdroji poblíž Jałowiec v Jałowiecki Range. V horním a středním toku vytváří dva velké meandry, vyhýbá se vyvrcholení Lachy Gronia a Lasek. Na dolním toku mezi Jeleśnií * (kde jednoznačně nabývá západního směru) a živý * (v oblasti pokryté průvodcem) tvoří severozápadní hranici Beskid Żywiecki. Vlévá se do řeky Soly v Żywieci. Jeho levé přítoky jsou mimo jiné. Kamienna, Sopotnia *, Przyłękówka a Trzebinia. Celková délka řeky je cca. 28 km. Trasy: 16NS, 18N., 19NS.
KOTARNICA (1156 m) - zalesněná kulminace v hřebeni sestupujícím z Romanky * na severovýchod. Je to docela výrazný lichoběžník, kde se dva hřebeny rozcházejí, jeden z nich přes Łazy padá nad Sopotnia Mała * a druhý přes Sopotnia Wielka *. Z oblasti vrcholu tečou tři proudy: na sever od Roztoky - přítoku Sopotnie Mala, a na severovýchodě a jihovýchodě jsou dva přítoky Sopotnie Wielka, druhý z nich se jmenuje W Kotarnica. Severní a jižní svahy patří k nejstrmějším v této části Beskyd Żywiec. Na jižním svahu roste zajímavý nižší horský les s převahou jedle. Název je v Beskydech docela populární, související s pastorační ekonomikou. Trasy: 18N., 20S/N.
Tlustá bota (1132 m) - také Hruba Buczyna. Nejvyšší kulminace v hraničním hřebeni mezi Trzy Kopce * a. Glinka *. Spolu s přilehlým vrcholem Velké hry přímo na sever (1075 m) tvoří poměrně masivní důl, který je základním kamenem bočních hřebenů. Trochu na jih od vrcholu, na polské straně je poměrně krátký hřeben kruhového objezdu *, zatímco na slovenské straně velmi dlouhá paže (OK. 15 km) táhnoucí se až do údolí Biała Orawa * a oddělující potoky Menzdrowka a Mutnianka. V tomto hřebeni se nejvyšší vrchol nachází jihovýchodně od Gruba Buczyna, sestup se strmou poruchou nad prameny pramenů Menzdrowka-Komame (1015 m). Samotný vrchol je docela plochý a pokrytý řídkým lesem. Omezený výhled na severovýchod je naopak ze svahu Wielki Grania. Název je již uveden v Komonieckiho Dziejopis Żywiecki. Š XIX š. na rakouských mapách byl deportován na Hrubu Buczynu. Trasa 22C / Ż.
GÓROWA HALA - nachází se v hřebeni severně od Pilska *, na severovýchodním svahu Buczynky padající
směrem k údolí potoka, se stejným názvem. Jeho horní konec dosahuje téměř do výšky 1180 m. Sousedí s jihovýchodem Hala Jodłowcowa. Dříve byl majetkem obce Krzyżowa * - od 1929 až do druhé světové války si ji Malopolská zemědělská společnost pronajala, aby zavedla příkladné hospodářství s hospodářskými zvířaty (podobně jako např.. Hala Długa v Gorce). V letní sezóně je na základě upraveného přístřešku v hale umístěna stanová základna, kterou tradičně provozuje slezská turistická komunita. Trasy: 26S, 27S.
CUDZICHOWA HALA - nachází se mezi Palenicí * (1343 m) a Munczolikiem * (1356 m) v hraničním hřebenu mezi Trzy Kopce * a Pilskem *. Stejný název je také použit pro průchod uprostřed haly - cca. 1250 m. Patří k nejrozsáhlejším sálům v této části Beskyd Żywiec (plocha cca. 200 morg - tj.. výše 110 on má). Část, která protíná hřebenovou linii na slovenskou stranu, zvaná Kruszetnicka Polana, je zalesněna smrkovými mladými stromy a není využívána. Prostor sálu patřil Sopotnii Wielka * a podle pramenů z 1930 let ve vlastnictví 23 partneři. Jméno pochází z příjmení Cudzik, uvedené v inventáři nemovitostí Żywiec z 18. století (pravděpodobně to byl jeden z majitelů), proto se také vyskytuje ve formě Cudzikowa. Název již dal Komonieckiho Dziejopis Żywiecki. V minulosti se také používalo jméno Hala Martoszowa. Trasa 25C, Slovenský IN (panorama ze sálu: stezka 25C).
CUKRÁŘSTVÍ - název odkazující na dva sály: Mísa na cukr Wyżnia a mísa na cukr Niżnia, nachází se na úpatí masivu Sucha Góra *, vycházející z hřebene Redykalny Wierch – Prusai *, jižně od Hala Boracza *. Cukiernica Wyżnia se nachází blíže k Sucha Góra a vede z ní modrá značka z Rajczy (trasa 4N), a Cukiernica Niżnia leží více na východě a je již spojena s horní částí Hala Boracza. Je na něm křižovatka stezek - trasy: 4N., 5SJŻ, 6S. Oba sály patřily majitelům ze Żabnica * a Cisiec *. Původ jména není znám (možná z příjmení nebo přezdívky?).
CIBULE - tímto názvem se označuje sál a potok. Hala se nachází na severním svahu hraničního hřebene západně od Hala Miziowa * a propojuje se sousedními sály: Słowikowa a hřeben Jodłowcowa, který se rozprostírá na severu. Nevytvářel samostatnou hospodářskou jednotku, ale patřil částečně do sousedních hal, poskytujících pouze seno (pastva nebyla provedena). Název pochází z výskytu cibule polní. Ze sálu teče severozápadně stejnojmenný potok (název Cebulne je také použit pro stream). Je to největší přítok Sopotnie Wielka *, vlévá se do něj poblíž panství Sopotnia Wielka Kolonia. Hala i potok jsou zmíněny v Komonieckiho Dziejopis Żywiecki.
BRZUŚNIK - malá vesnička na pravém břehu Soly *, přes krátký potok tekoucí ze severozápadního svahu Kiczory (838 m). Má pouliční charakter, jehož osou je prodloužení silnice sousední, dolní vesnice Wieprz *. Na hranici těchto vesnic je křižovatka, ze které vede cesta do Juszczyny * vpravo přes Bystrou * a vlevo do Cięciny * a Węgierska Górky *. Nachází se zde zastávka PKS Bystra Skrzyżowanie (centrum Bystré cca. 1,5 km na východ). Horní osady Brzuśnik se již nacházejí na strmé části svahu Kiczory na obou stranách hlavní osy vesnice. Budovy jsou většinou zděné. Kaple v dolní části obce nemá žádnou historickou hodnotu. Trasa 15NZ.
